Povaha a vhodné prostředí k životu
Norské lesní kočky jsou vysoce inteligentní (rozuměj vynalézavé a chytré), přizpůsobivé, středně aktivní a vcelku tiché. Občas tiše mňoukají a vrkají (zpívají). Hravost si uchovávají do vysokého věku.
Střední doba dožití je 14-16 let. Těší se pevnému zdraví, genetické nemoci se díky testování chovných jedinců daří eliminiovat. Avšak v chovu bez PP je jisté riziko selhání ledvin (GSD-IV) nebo srdce (HCM).
Jejich povaha je milá a trpělivá. Mají rády vyvýšená místa, ze kterých kontrolují své království, proto je vysoký a robustní kočičí strom nezbytnou výbavou domácnosti. Rády se zdržují v blízkosti svého člověka a celé rodiny, nepatří k typickým kočkám na klín, spíše si lehnou vedle člověka a dělají mu tichou společnost. Mají rády děti a špatně snáší samotu a odloučení.
Norské lesní kočky jsou vhodné k celoživotnímu chovu v bytě, pokud jejich hravou bystrou mysl zaměstnáme dostatkem aktivit, hraček, míst k šplhání a ke skákání a věnujeme jim denně kus svého času.
Norky jsou vybaveny silnými pazoury, které jim umožňují šplhat do míst, kam se jiné kočky neodváží. Norové tvrdí, že dovedou vyběhnout po holé skále. Rády šplhají na stromy a často je ve velké rychlosti seběhnou hlavou napřed.
Pohyb venku si užijí, ať už na zabezpečeném balkonu, ve feliniéře (kočičí výběh) nebo na vodítku. Jejich volný pohyb venku je vhodné zvážit s ohledem na blízkost frekventované cesty, případně lesa, kde by pytlačily.
Norky jsou vynikající lovci, pokud žijí ve skupině (dvojici, trojici...), loví ve smečce jako lvi a každá norka brání svůj revír před vetřelci. Norka ocení společnost jiné kočky, ale při navykání na sebe je třeba vzít v potaz jak se obvykle chová a zda a jak moc je dominantní.